Meditace

„Šrímálo, stejně jako král dobytka je statnější, jeho výraz a barva je krásnější, nežli u ostatního dobytka, stejně tak, Šrímálo, ten, kdo praktikuje mahájánu, dokonce i když přijímá pouze malou část pravé dharmy, je vznešenější než-li šrávakové a pratjékabuddhové s jejich všemožnými dharmami.

„Šrímálo, hora Sumeru, královna pohoří, překonává všechna ostatní pohoří svoji výškou, šířkou, a krásou. Šrímálo, mahájánový novic který, aby prospěl jiným, přijímá pravou dharmu bez ohledu na svůj život či údy, stojí výše nežli osoba, která je dlouho věrná mahájáně, ale která se stále zaobírá, navzdory všem svým dobrým kořenům, svým tělem a životem.

Proto bys tedy, Šrímálo, měla odhalit, ukázat, a učit všechny vnímající tvory, přijímat pravou dharmu.

Tak, Šrímálo, přijímání pravé dharmy přinese velké požehnání, prospěch a karmické plody. Šrímálo, ačkoli jsem nesčíslné, nevypočitatelné kalpy chválil důvody přijímání pravé dharmy, nevyčerpal jsem je.

Proto tedy, přijmout pravou dharmu přináší nekonečné zásluhy."

[Kapitola třetí]

[Objasnění konečného významu]

[5. Jediný povoz]

Buddha řekl: „Šrímálo, nyní bys měla dále objasnit, co znamená přijímání pravé dharmy, kterou jsem vyučoval, a která je rovněž opatrována všemi Buddhy."

Šrímálá řekla: „Velmi dobře, Vznešený, přijímání pravé dharmy se nazývá mahájána. Proč? Protože z mahájány vzcházejí všichni šrávakové a pratjékabuddhové a všechny světské a nadsvětské hojivé dharmy. Stejně jako z jezera Anavatapta pramení osm řek, zrovna tak se z mahájány rodí všichni šrávakové a pratjékabuddhové a všechny světské a nadsvětské hojivé dharmy.

Vznešený, stejně jako růst všech semen, travin, stromů, a lesů závisí na velké zemi, zrovna tak růst všech šrávaků a pratjékabuddhů, všech hojivých světských a nadsvětských dharem závisí na mahájáně. Proto, Vznešený, řídit se a přijmout mahájánu znamená řídit se a přijmout [šrávakovské a pratjékabuddhovské povozy] a všechny světské a nadsvětské hojivé dharmy.

Buddha, Vznešený, rozmlouval o šesti tématech, zejména o: (1) věrnosti k pravé dharmě, (2) vyhasnutí pravé dharmy, (3) pratimókše, (4) vinaje, (5) skutečném odřeknutí se světského způsobu života a o (6) obsáhlých klášterních nařízeních. Je v zájmu mahájány, aby se vyučovalo těmto šesti tématům. Proč? (1) Kvůli mahájáně se vyučuje věrnosti k pravé dharmě, protože věrnost k mahájáně představuje věrnost k pravé dharmě. (2) Kvůli mahájáně se vyučuje vyhasnutí pravé dharmy, protože vyhasnutí mahájány je vyhasnutí pravé dharmy. Pokud jde o pratmokša a vinaja, tyto dvě dharmy se odlišují jménem, ale znamenají to samé. Vinaja je návodem pro mahájánu. Proč? Je to kvůli buddhovství, [které je cílem mahájány], aby člověk opustil život hospodáře a přijal plné klášterní vysvěcení. Proto, vinaja, pravé odřeknutí se života hospodáře a plné klášterní vysvěcení jsou všechno mahájánové prostředky výchovy.

Vznešený, arhatové [opravdu] neopouštějí život hospodáře, čili nepřijímají plné klášterní vysvěcení. Proč? Protože není v zájmu tathágatovství, aby opustili život hospodáře, čili přijímali plné klášterní vysvěcení.

Ahatové se bez obav uchylují o pomoc k tathágatům. Proč? Arhatové se neustále obávají všech jevů, jako by se jim někdo snažil s mečem v ruce ublížit. Proto, opravdu nedosahují skutků odřeknutí se, ani nedosahují konečné blaženosti. Vznešený, [ten, kdo nepotřebuje] útočiště nehledá ho. Tak jako se vnímající tvorové nemající útočiště obávají tohoto a onoho a proto hledají útočiště, aby nalezli bezpečí a mír, zrovna tak, Vznešený, arhatové bez obav hledají útočiště u tathágaty.

Tedy, arhatové a pratjékabuddhové nedokončili svoje znovuzrozování, vhodně nekultivují nezkažené chování, nedokončili co by mělo být dokončeno a úplně nevykořenili co by mělo být vykořeněno; jsou ještě daleko nirvány. Proč? Pouze Tathágata, Úctyhodný, Dokonale osvícený, dosáhl nirvány; dosáhl všech nekonečných, nepochopitelných zásluh; vykořenil vše co mělo být vykořeněno; jeho podstata je ryzí; je uctíván všemi vnímajícími tvory; a překračuje stavy dvou povozů a bodhisattvů. Arhatové a další tvorové tak nečiní. Jsou to pouze tak vhodné prostředky o nichž mluví Buddha jako je dosažení nirvány. Proto, jsou ještě daleko nirvány.

Vznešený, když tathágata říká, že arhatové a pratjékabuddhové mají vhled do osvobození, že důkladně ovládají čtyři poznání a dosáhli posledního ulehčení a odpočinku, mluví tak o vhodném prostředku pravdy, aby vyšel vstříc sklonům ostatních bytostí. Proč? Existují dva druhy [zrození a] smrti. Jaké dva? Jsou to (1) vracející se [zrození a] smrt a (2) proměňující se [zrození a] smrt. Vracející se [zrození a] smrt je [zrození a smrt] vnímajících tvorů, kteří pokračují [v životě v samsaře]. Proměňující se [zrození a] smrt je [zrození a smrt] myslí-stvořených těl arhatů, pratjékabuddhů a osvobozených bodhisattvů, které udržují dokud nedosáhnou bódhi. Tedy o druhém způsobu [zrození a] smrti, to je o vracejícím se [zrození a] smrti se říká, že arhati a pratjékabuddhové poznali, že vyčerpali své znovuzrozování. Protože uskutečnili neúplný plod, říká se, že zcela poznali to, čemu se říká kultivace ryzího chování. Protože důkladně vytrhli pokračující poskvrnění - to nemůže vykonat žádný obyčejný člověk či nemůže být uskutečněno sedmi stupni žákovství - říká se o nich: vědí že dokončili co by mělo být dokončeno.

Vznešený, říkat, že arhati a pratjékabuddhové vědí, že nejsou více předmětem budoucí existence však neznamená, že vykořenili všechna poskvrnění, či že poznali všechny svá minulá zrození. Proč? Arhati a pratjékabuddhové však ještě mají trochu zbylých poskvrnění, které ještě nevyhladili; proto, nemohou poznat všechny své minulé životy.

Jsou dva druhy poskvrnění: v podkladě ležící poskvrnění a činná poskvrnění. Jsou čtyři v podkladu ležící poskvrnění: Jaké to jsou? (1) Připoutání k jednotlivým hlediskům, (2) připoutání k přáním, (3) připoutání k tvarům, a (4) touha po životě. Vznešený, tyto čtyři v podkladu ležící poskvrnění mohou vytvářet všechna činná poskvrnění. Činná poskvrnění vzcházejí okamžik k okamžiku ve spojení s myslí. Vznešený, v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti nikdy nevyvstává ani nikdy nevyvstávalo spolu s myslí.

Vznešený, čtyři v podkladu ležící poskvrnění jsou mocná; mohou vytvářet všechny činná poskvrnění. A přece, ve srovnání s nimi, v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti je mnohem silnější, tak že rozdíl mezi nimi je nevyjádřitelný, nevyčíslitelný a nesrovnatelný. Tak, Vznešený, v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti je ještě silnější nežli touha po životě. Právě tak tvar, síla, autorita, a průvod krále démonů Mára zastiňuje ty z bohů z nebe Paranirmitavašavartin, tak v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti zastiňuje další čtyři v podkladu ležící poskvrnění. Všechna ostatní poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, závisí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti. To rovněž způsobuje, že další čtyři v podkladu ležící poskvrnění trvají. Lze ho vytrhnout z kořenů pouze moudrostí tathágaty, nikoli moudrostí šrávaků či pratjékabuddhů. Vznešený, toto je důvodem, proč v podkladu ležící poskvrnění nevědomost je nejsilnější ze všech.

„Vznešený, s uchopováním jak podmíněných a poskvrněných karem tak příčin se vytvářejí tři království. Podobně, v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti přináší jak podmínky a neposkvrněné karmy tak příčiny, myslí-vytvořená těla arhatů, pratjékabuddhů a mocných bódhisattvů. Tyto tři druhy myslí-vytvořených těl a neposkvrněných karem všechny závisejí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti, jsou podmíněné i podmiňující. Proto, Vznešený, podmínkou všech tři druhy myslí-vytvořených těl a neposkvrněných karem je v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti, zrovna tak podmínkou touhy po životě [je rovněž v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti].

„Vznešený, v podkladu ležící touha po životě působí jinak než v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti. V podkladu ležící poskvrnění nevědomosti se odlišuje od dalších čtyř v podkladu ležících poskvrnění, a z toho důvodu je může vytrhnout z kořene pouze Buddha: Proč? Protože, ačkoli arhati a pratjékabuddhové vytrhli z kořene čtyři v podkladu ležící poskvrnění, neovládli zcela sílu úplného vyčerpání poskvrnění. Ještě neuskutečnili tento stav. Proč? Vznešený, říkat že jejich poskvrnění se mají vyčerpat, je nadsázka. Zatemnění v podkladu ležícím poskvrněním nevědomosti, arhati, pratjékabuddhové a bodhisattvové ve svých posledních [samsárických] životech neznají a neuvědomují si všechny dharmy. Protože neznají a neuvědomují si všechny dharmy, nevytrhli z kořene to, co by mělo být z kořene vytrženo a nedokončili co by mělo být dokončeno. Protože nevytrhli z kořene vše, co by mělo být z kořene vytrženo a nezavršili vše co by mělo být ukončeno, dosáhli pouze neúplného osvobození, nekompletního osvobození; neúplné čistoty, nekompletní čistoty; neúplných zásluh, nekompletních zásluh. Vznešený, protože dosáhli pouze neúplné osvobození, nedokonalé osvobození a pouze neúplných zásluh, ne všech zásluh, jejich znalost utrpení je neúplná, jejich vykořenění příčiny strasti je neúplné, jejich vědomí zastavení strasti je neúplné, a jejich následování cesty je nedostatečné."

Královna Šrímálá pokračovala: „Vznešený, i když člověk zná strast pouze částečně, vytrhne z kořenů příčinu strasti pouze částečně, zastaví strast pouze částečně, a sleduje cestu pouze částečně, říká se oněm, uskutečnil částečnou nirvánu. Ten, kdo uskutečnil částečnou nirvánu, se jenom posunul ke království nirvány.

„Nicméně, pozná-li člověk plně strast, vytrhne z kořenů naprosto všechny příčiny utrpení, uskuteční úplné zastavení všeho utrpení a sleduje cestu v její celistvosti, potom si uvědomí trvalou, klidnou, zchlazenou nirvánu v nestálém, rozkládajícím se zkaženém světě. Vznešený, takový člověk může být ochráncem a útočištěm ve světě, kde není žádný ochránce nebo útočiště": Proč? Člověk, který ve věcech vidí vysoké a nízké si nemůže uvědomit nirvánu. Jenom ten, kdo si uvědomuje rovnost v moudrosti, rovnost v osvobození a rovnost v čistotě, si může uvědomit nirvánu; proto se nirvána nazývá stejnost, jediné chuti. Co je jediná chuť? Je to chuť osvobození.

"Vznešený, člověk nemůže dosáhnout nirvánu, jediné chuti, stejné chuti, jestliže neúplně vytrhne z kořene a nevyčerpá v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti. Proč? Protože jestliže tak neučiní, nemůže úplně vyhladit všechny omyly, které by měly být vyhlazeny, kterých je ještě více nežli je zrnek písku z takových řekách, jako je Gangá. Jestliže nevyhladí všechny omyly, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách, nemůže si uvědomit všechny zásluhy, kterých je rovněž mnoho.

"V tom případě, v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti představuje živnou půdu pro všechny poskvrnění, které by měly být vytrženy z kořenů. Z toho povstávají všechny poskvrnění, které způsobují tyto překážky v mysli: překážky v (1) klidu, (2) pozornosti, (3) meditaci, (4) samápatti, (5) velkém úsilí, (6) moudrosti, (7) dosažení; (8) uskutečnění, (9) síle, a (10) neohroženosti. [Z toho vyvstávají] všechny poskvrnění, které jsou ještě početnější nežli je zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, která mohou být vytržena z kořenů jenom tathagatovým osvícením a buddhovou moudrostí podobnou diamantu. Všechna aktivní poskvrnění závisejí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti, v nevědomosti je jejich příčina a podmínka.

"Vznešený, tyto aktivní poskvrnění vyvstávají okamžik k okamžiku v koexistenci s myslí. Nicméně, Vznešený, od nepaměti v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti nikdy nevyvstávají v náhodném spojení s myslí.

"Vznešený, všechny poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách, které by měly být, tathagatovým osvícením a buddhovou moudrosti podobnou diamantu, vytrženy z kořenů, závisí a jsou pevně spojeny s v podkladu ležícím poskvrněním nevědomosti. Na osvětlení, používám příklad semen, rostlin, a lesů, všeho co klíčí a vyrůstá z velké země. Kdyby byla země zničena, byly by také zničeny. Podobně, všechny poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, které by měly být tathagatovým osvícením a buddhovou moudrostí podobnou diamantu, vytrženy z kořenů, závisí na v podkladu ležícím poskvrnění nevědomosti jeho existenci a vzrůst. Jakmile je jednou v podkladu ležící poskvrnění nevědomosti odříznuto, všechny poskvrnění budou současně odříznuty.

"Když všechny věci - [v podkladu ležícího] poskvrnění a činná poskvrnění, kterých je ještě více nežli zrnek písku v Gangách - které by měly být odříznuty se odříznou, člověk budou schopen uskutečnit nepochopitelné buddhovy-dharmy; kterých je (ještě) více nežli zrnek písku v Gangách. Bez problémů pronikne do všech dharem, stane se vševědoucím a vševidoucím, zbaví se všech chyb dosáhne všech zásluh, a stane se velkým králem dharmy, který získá mistrovství ve všech dharmach a uskuteční stav svobodného ovládání všech dharem. Bude schopen řvát opravdovým lvím řevem: „Skončím svá znovuzrozování; plně zjemním ryzí chování; učiním co by se mělo učinit; a již více nebudu objektem [samsarické] existence.“ Proto Vznešený neustále odhodlaně vyzívá k lvímu řevu založenému na nejzazší pravdě.

"Vznešený, poznání existence, které již není více podmíněno [samsarickou] existencí je dvojího druhu. Jakých dvou? První je [poznání] náležející tathagatům. Tathagatové porazili, svoji vyzbrojí a podmaňující sílou, čtyři démony; překročili všechny světy a jsou uctíváni všemi vnímajícími tvory; uvědomili si nepochopitelné, ryzí tělo - dharmy; dosáhli mistrovství na polích poznání; jsou nepředčitelní a svrchovaně velkolepí; více nic nečiní a nevidí žádné další stupně k uskutečnění; jsou nadáni deseti sílami; stoupali ke svrchovanému stavu nebojácnosti; a bezustání pozorují všechny dharmy. Proto, mohou řvát opravdovým lvím řevem a tak vyhlašovat že více nejsou subjektem [samsarické] existence.

"Druhé je [poznání existence, že již víckrát nejsou subjektem samsarické existence.] To přísluší arhatům a pratjékabuddhům. Jsou osvobozeni od strachu před nespočetným opakováním zrození a smrti a jsou potěšeni blažeností osvobození; proto si myslí: “Opustím hroznou samsáru a už víckrát nebudu trpět bolestí.“

"Vznešený, tímto postřehováním, si arhatové a pratjékabuddhové rovněž činí nárok na to, že již dále nejsou předmětem [samsarické] existence. Nicméně, si neuvědomili nejvyšší stav ulehčení (podpory) a pokoje--nirvány. Na druhé straně si uvědomují, že nejsou-li oklamáváni dharmou, budou schopni porozumět tomu, [že tyto] stavy neuskutečnili [a říci si:] „nyní jsem uskutečnil pouze neúplný stav“; a rozhodně dosáhnou svrchovaného osvícení. Proč? Protože [povozy] šrávaků a pratjékabuddhů jsou oba v mahájáně zahrnuty, a mahájana je buddhovým-povozem. Toto je důvod, proč tři povozy jsou jediným povozem.

"Ten kdo uskuteční jediný povoz dosáhne svrchovaného osvícení. Svrchované osvícení je nirvánou. Nirvána je ryzí tělo - dharma Tathágaty. Abychom si uvědomili tělo - dharmy je tu jediný povoz. Tathágata se neliší od těla - dharmy; Tathagata je tělem - dharmy. Uvědomění nenzazšího těla - dharmy představuje nejzazší jediný povoz.

"Nejzazší jediný povoz je to, co je odděleno od [běžných] souvislostí. Proč? Vznešený, jestliže člověk říká, že nepomíjející čas tathágatů je nezměrný, stejný jako neomezená budoucnost, a že tathagata může prospět světu neomezeným soucitem a neomezenými sliby, prý mluví správně. Jestliže člověk říká že tathágata je stálý, je nekončící dharmou, a je nejzazším útočištěm všech vnímajících tvorů, rovněž prý mluví správně.

"Proto tedy, Tathágata, Úctihodný, Svrchovaně osvícený, je nevyčerpatelným útočištěm, nikdy - nepomíjejícím útočištěm, a nejzazším útočištěm, od nepaměti táhnoucího se do budoucnosti, ve světě bez [jakékoliv jiné] ochrany či útočiště.

"Dharma je cesta jediného povozu. Sangha je soustředění tři povozů. Nicméně, dharma a sangha jsou částečnými útočišti, ne nejzazšími útočišti. Proč? Ačkoli se učí cestě jediného povozu, potom co se dosáhne nejzazšího těla - dharmy není již třeba ji dále zdůrazňovat. Protože ti co jsou ve shromáždění tří povozů mají obavy, uchýlit se o pomoc k tathagatovi, učí se a provádějí dharmu; jsou ještě v aktivním procesu směřujícímu k vlastnímu svrchovanému osvícení. Proto jsou dvě útočiště pouze omezeným útočištěm, ne tím nejzazší.

„Když jsou vnímající tvorové tathágatou podmanění a naleznou v tathágatovi útočiště a nektar dharmy je zbaví žízně, vzbudí to důvěru a radost; [v důsledku toho] rovněž hledají útočiště v dharmě a sangze. Tyto dvě útočiště jsou [vytvořeny jako] útočiště, aby zrodily důvěru vnímajících tvorů a uhasily jejich žízně nektarem dharmy. Tathágata není takovým útočištěm; tathágata je opravdovým útočištěm. Přesto, v termínech nejzazší pravdy, uchýlit se o pomoc k dharmě a sangze znamená získat nejzazší útočiště v tathágatovi. Proč? Tathágata není odlišný od těchto dvou útočišť. Proč se učí cestě jediného povozu? Tathágata, Svrchovaný, je nadán čtyřmi neohroženými vlastnostmi a může ztropit opravdový leví řev. Jestliže Tathágatové, ve shodě s potřebami vnímajících tvorů, učí dva povozy jako vhodné prostředky, [potom dva povozy, které učí] nejsou ničím jiným než velkým povozem, protože v nejvyšší pravdě nejsou žádné dva povozy. Oba dva povozy se vlévají do jediného povozu, a jediný povoz je povozem svrchované pravdy.

[6. Neomezené Vznešené pravdy]

"Vznešený, když si šrávakové a pratjékabuddhové nejprve uvědomí čtyři vznešené pravdy, neznamená to jediné [svrchované] poznání, které by znamenalo, že by z kořene vytrhli v podkladu ležící poskvrnění, že by si uvědomili jádro úplného poznání čtyři vznešených pravd, či že by porozuměli podstatě čtyř pravd. Vznešený, chybí jim nadsvětské poznání, a tak ke čtyřem poznáním [čtyř pravd] dojdou postupně, každé podmiňuje příští, následující. Vznešený, nadsvětské poznání, jako diamant [který jediným tahem odřízne věc]; není v podstatě postupné.

"Vznešený, šrávakové a pratjékabuddhové mnoha způsoby z kořene vytrhávají v podkladu ležící poskvrnění poznáním vznešených pravd, ale zároveň si neuvědomují svrchované, nadsvětské poznání. Pouze Tathágata, Úctyhodný, Všepoznávající, může rozbít skořápky všech poskvrnění svým nepochopitelným poznáním prázdnoty; to je za územím šrávaků a pratjékabuddhů.

"Vznešený, nejzazší poznání, které rozbíjí skořápku poskvrnění se nazývá svrchované, nadsvětské poznání. Počáteční poznání vznešených pravd není nejzazším věděním; to představuje poznání, které pouze vede ke svrchovanému osvícení.

Vznešený, opravdový smysl slova „vznešená“ se netýká [těch, kteří sledují] dva povozy. Proč? O šrávacích a pratjékabuddhách se říká, že jsou urození pouze proto, že mohou dosáhnout malou část jádra [Tathagatovství]. Vznešený, [skutečné] vznešené pravdy nejsou pravdami, které náležejí šrávakům či pratjékabuddhům, a nejsou podstatou, která by jim patřila. [Skutečné] vznešené pravdy uskutečnil pouze Tathágata, Úctyhodný, Plně osvícený, a později ji odhalil, ukázal a vysvětlil vnímajícím tvorům na zemi, těm kteří jsou uzavřeni do skořápky nevědomosti. Odtud výraz vznešené pravdy.“

[7. Tathágatagarbha]

Vznešený, [pravé] vznešené pravdy jsou velmi hluboké, jemné, obtížně vnímatelné, nesnadno pochopitelné a nerozlišitelné; jsou za královstvím mysli a přemýšlení a překračují víru celého světa. Znají je pouze Tathagatové, Úctyhodní, Plně osvícení. Proč? Tyto pravdy objasňují hluboký zárodek-tathágaty. Zárodek-tathagaty náleží do království Buddhy a je za územím šrávaků a pratjékabuddhů. Vzhledem k tomu, že jsou vznešené pravdy vysvětlovány na základě zarodku-tathágaty a protože zárodek-tathágaty je hluboký a jemný, vznešené pravdy jsou rovněž hluboké a jemné, obtížně vnímatelné, nesnadno pochopitelné, a nerozlišitelné; jsou mimo království mysli a přemýšlení, a překročují víru celého světa. Může je poznat pouze Tathágata, Úctyhodný, Dokonale osvícený.

Jestliže člověk nepochybuje o zárodku-tathágaty, který je [u obyčejných živých tvorů] zahalen do nespočetného množství poskvrnění, nebude rovněž pochybovat o Tathagatově těle-dharmy, které je za vším poskvrněním.

Vznešený, může-li mít člověk opravdovou důvěru v zárodek-tathágaty a buddhovo tělo-dharmy -- nepochopitelné, tajemné království Buddhy -- bude potom schopen uvěřit a dobře porozumět dvěma významům vznešených pravd.

Jaké jsou dva významy vznešených pravd? Jsou (1) činné a (2) nečinné. Činné vznešené pravdy jsou čtyři vznešené pravdy v neúplném smyslu. Proč? Jestliže se člověk může spoléhat na ostatní aby ho ochránili, nemůže plně poznat strast, vytrhnout z kořene všechny příčiny strasti, uvědomit si konečné zastavení strasti, či sledovat ve své úplnosti cestu vedoucí k zastavení strasti. Proto, nemůže poznat podmíněné věci, nepodmíněné věci či nirvánu.

Vznešený, nečinné vznešené pravdy se odvolávají na čtyři vznešené pravdy v jejich úplném významu. Proč? Protože, když se člověk může spoléhat na sebe sama aby se ochránil, může plně poznat strast, vytrhnout z kořene všechny příčiny strasti, uvědomit si úplné zastavení strasti, a cele následovat cestu vedoucí k zastavení strasti.

"Tak, se uvádí celkem osm vznešených pravd; nicméně, Buddha je vyučuje pouze [v termínech] čtyř vznešených pravd. Význam čtyři nečinných vznešených pravd dokonale uskuteční pouze Tathagatové, Úctyhodní, Dokonale osvícení, a je za možnostmi arhatů a pratjékabuddhů. Proč? Protože nirvánu nelze uskutečnit žádnou dharmou, ať vyšší či nižší, ať nízkou, střední, či vysokou.

„Co se míní tím, že Thagatové dokonale uskutečnili nečinné pravdy? Tathagatové, Vznešeníní, Dokonale osvícení, úplně znají strast; vytrhnuli z kořene všechny příčiny strasti, které představují poskvrnění; uskutečnili úplné zastavení vší strasti, [rovněž tak] odvozené ze shluků myslí-vytvořeného těla; a následovali ve své úplnosti cestu vedoucí k zastavení strasti.

"Vznešený, slovo „zastavení strasti“ neznamená zničení čehokoli. Proč? Protože zastavení strasti nikde nezačíná, nečiní, nic nevytváří a nekončí; je stále-trvající, nehybné, vnitřně čisté a bez skořápky poskvrnění.

[8. - 9. Dharmakája a význam prázdnoty.]

"Vznešený, Tathágata dosáhl nepochopitelných dharem ještě četnějších než-li je zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, dharem které ztělesňují moudrost osvobození a které poukazují na tělo-dharmy. Vznešený, když toto tělo-dharmy není odděleno od poskvrnění, tomu se říká zárodek- tathágaty.

"Vznešený, zárodek-tathágaty představuje tathagátovo poznání prázdnoty. Zárodek -tathágaty nemůže nikdy spatřen či si uvědomit žádný šrávaka či pratjékabuddha. Uvědomují si ho a svědčí o něm pouze Buddhové.

"Vznešený, poznání prázdnoty zárodku - tathágaty je dvojího druhu. Jaké dva druhy to jsou? Prvé je poznání, že zárodek - tathágaty je prázdný, oddělený od všech poskvrnění a od poznání, které nevede k osvobození. Druhé je poznání že zárodek - tathagaty není prázdný, že obsahuje nepochopitelné dharmy, kterých je ještě více než-li je zrnek písku v takových řekách jako je Gangá, který v sobě spojuje Buddhovu moudrost osvobození.

"Vznešený, pokročilí šrávakové mohou, skrze víru, získat přístup k těmto dva poznáním prázdnoty. Vznešený, poznání prázdnoty, které ovládají šrávakové a pratjékabuddhové je spojeno a točí se okolo čtyři nesprávných pohledů. Proto tedy, žádný šrávaka či pratjékabuddha ještě nepochopil či neuskutečnil úplné zastavení strasti. Pouze buddha jej přímo uskutečnil; vytrhl z kořene všechna poskvrnění a sledoval v její celistvosti cestu vedoucí k zastavení strasti.

[10. Jediná pravda]

"Vznešený, ze čtyři vznešených pravd, tři pravdy jsou pomíjivé a jedna pravda je trvalá. Proč? Tři vznešené pravdy [o strasti, příčině strasti, a cestě vedoucí k zastavení strasti] patří do království podmíněných dharem. To co je za královstvím podmíněných dharmem je přirozeně stále trvající. Co je od přirozenosti stále trvající je nezničitelné. Co je nezničitelné je pravé, trvalé a je útočištěm. Z toho důvodu, Vznešený, je vznešená pravda o zastavení strasti v absolutním slova smyslu opravdová, trvalá a je útočištěm.

"Vznešený, vznešená pravda o zastavení strasti je za královstvím podmíněných dharem. To, co je za královstvím podmíněných dharem, je přirozeně stále trvající. Co je přirozeně stále trvající je nezničitelné. Co je nezničitelné je pravé, trvalé a je útočištěm. Z toho důvodu, Vznešený, je vznešená pravda o zastavení strasti v absolutním slova smyslu opravdová, trvalá a je útočištěm.

[11. – 12. Jediné útočiště a svéhlavé stupně]

„Vznešený, vznešená pravda o zastavení strasti je nepochopitelná. Je za královstvím mysl a žádný vnímající tvor si ji neuvědomuje; je rovněž za možnostmi poznání všech arhatů a pratjékabuddhů. Zrovna tak jako myriády barev nemůže vidět člověk, který se narodil slepý, stejně jako sedm dní staré dítě nemůže vidět slunce, tak vznešená pravda o zastavení strasti nemůže být cílem myšlení a vědomím obyčejných lidí, ani to není v možnostech poznávání šrávaků či pratjékabuddhů.

"Vědomí obyčejných lidí se vztahuje ke dvěma krajním názorům. Poznání šrávaků a pratjékabuddhů vztahuje k jejich čistému vědění.

"Krajní názory představují [názory, které vyvstávají když] člověk lne k pěti složkám jako k „já“ a vytváří různá rozlišování. To jsou dva krajní názory. Jaké dva? Pohled věčnosti a nihilistický pohled.

"Vznešený, jestliže člověk vidí samsáru jako nestálou a nirvánu jako trvalou, jeho pohled není ani nihilistický ani věčný, ale je to přímý pohled. Proč? Když oklamaní lidé vidí, že tělo, smyslové organy, myšlenky a pocity s tímto životem umírají, avšak neporozuměli podmíněné existenci, potom, jsou slepí a bez moudrosti, a tak vytvářejí nihilistický pohled. Když vidí nepřetržitost Mysl, avšak chybí pohled na hledisko jejich neustálého zanikání, potom neznají [opravdový] stav vědomí, a tak vytvářejí pohled věčnosti.

"Vznešený, předtím uváděná pravda je za každým rozlišováním a za nižším porozuměním. Protože hlupáci vytvářejí klamné myšlenky a lnou ke špatným ideám, věří buď v hilismu anebo ve věčnost. "Vznešený, pokud jde o pět složek, oklamaní vnímající tvorové považují nestálé za stálé, strast za potěšení, ne - já za já, a nečisté za čisté. Šravakové a pratjekabuddhové, s celou svoji čistou moudrostí, nikdy ani zběžně neuzří tělo – dharmy, buddhy či stav tathágaty.

"Jestliže vnímající bytost, bez důvěry v tathagatu, hledí na tathagatu jako na stálého, radostného, čistého, a vlastnícího já, nevidí [tathagatu] špatně, zří ho správně. Proč? Protože tathagatovo tělo - dharmy je dokonalé v trvání, dokonalé v radosti, dokonalé v já, a dokonalé v čistotě. O vnímajících tvorech, kteří přijímají takový názor se říká že mají přímý vhled. Ti kteří přijímají přímý vhled se nazývají pravými syny Buddhy, rodí se z Buddhových úst, rodí se z pravé dharmy, zázračně rodí se z dharmy, a dědí buddhovu - dharmu.

Vznešený, tak zvané čisté poznání je dokonalostí poznání všech arhatů a pratjékabuddhů. Pouze toto čisté poznání, čisté jak jen může být vyjádřeno, nemůže přijmout království vznešené pravdy zastavení strasti, neřku-li poznání [těch, kteří praktikují] čtyři opory. Proč potom, Vznešený učí čtyři opory? Aby novic tři povozů mohl poznat dharmy a mohl si nakonec uvědomit její smysl.

"Světem uctívaný, tyto čtyři opory jsou světské dharmy. Světem uctívaný, je jedna opora která je nejvyšší ze všech opor, která je nadsvětská, svrchovaná, a nejzazší oporou -- a to je, [nirvana,] vznešená pravda o zastavení strasti.

[13. Vnitřní čistota mysli]

"Vznešený, koloběh zrození a smrti [samsara] je založen na Zárodku-tathagaty. Kvůli Zárodku-tathagaty, začátek [samsary] nemůže být poznán. Vznešený, říká-li člověk že kvůli Zárodku-tathagaty existuje samsara, mluví správně.

"Vznešený, koloběh narození a smrti znamená zastavení smyslových schopností a okamžité vyvstání nových smyslových schopností. Světem uctívaný, dvě dharmy, narození a smrt, jsou samotným Zárodkem -tathagaty; z konvenčního hlediska se jim říká zrození a smrt. Světem uctívaný, smrt znamená zastavení smyslových schpností, a narození znamená vyvstání smyslových schopností. Zárodek - tathagaty, nicméně, ani nevyvstává ani nepřestává být, ani se nevynořuje ani nemizí; je za královstvím podmíněných [dharmem].

"Vznešený, Zárodek-tathagaty je trvalý a nezničitelný. Proto tedy, Vznešený, Zárodek-tathagaty je základem, podporou, a podkladem moudrosti osvobození. To je rovněž základna, podporovat, a podklad všech podmíněných dharem.

"Vznešený , jestliže by nebyl žádný Zárodek-tathagaty, nebylo by žádné opovržení strastí a žádná touha po nirváně.³¹ Proč? Sedm dharmem -- šest vědomí a jejich objektů -- jsou chvilkové a pomíjivé, a proto tedy nemohou podržet zkušenost strasti. Proto, nejsou schopny hrozit se strasti či toužit po nirváně. Zárodek - tathagaty nemá žádný začátek, ani nevyvstává ani neustává, a může podržet zkušenosti strasti. To je důvod proč se [vnímající tvorové] vzdání strasti a touhy po nirváně.

"Vznešený, Zárodek - tathagaty není já, osobní totožnost, bytí, či a život. Zárodek-tathagaty není v území vnímajících tvorů, kteří věří ve skutečné já, čí myšlení je zmateno, či kteří lnout k představě prázdnoty.

"Vznešený, Zárodek - tathagaty je zásobárna dharmadhatu, skladiště Těla-dharmy, skladiště nadsvětského, a skladiště vnitřní čistoty.

"Tento vnitřně čistý Zárodek-tathagaty, jak tomu rozumím, je vždy nepochopitelným stavem Tathagaty dokonce i když je znečištěn poskvrněním, nahodilým prachem. Proč? Vznešený, mysl, ať ctnostná či nectnostná, se mění okamžik k okamžiku, a ta nemůže být skvrnami náhodného prachu znečištěna. Proč? Poskvrnění nejsou ve spojení s myslí; mysl není ve spojení s poskvrněním. Jak může něco co není ve spojení s myslí znečistit mysl? Přesto, Vznešený, jelikož tam kde je poskvrnění je poskvrněná mysl. Je neobyčejně obtížné poznat a porozumět znečištění způsobené poskvrněními. Pouze Buddha, Vznešený, který je okem, moudrostí, kořenem dharmy, průvodcem, a podkladem pravé dharmy, může znát a to zřít tak jak to je 'nato Buddha velebil královnu Srimalu, pravíce, "skvěle, skvěle! Právě tak jak říkáš, je obtížné poznat a porozumět jak vnitřní čistá mysl může být znečištěna poskvrněními.

"Srimala, jsou dvě věcí, které je obtížné porozumět. Jaké dva? První, vnitřní čistá mysl; druhý, znečištění této mysli poskvrněními. Pouze ty a bodhisattvové, kteří již završili velkou dharmu může přijmout tyto dvě věcí a naslouchat jim. Sravakové jim mohou porozumět pouze skrze důvěru.

"Srimalo, jestliže moji stoupenci posílí svoji jejich důvěra a podrobí se dharmě moudrosti, potom dosáhnou nejzazší [porozumění] této dharmy. Harmonie s moudrostí dharmy znamená pozorování smyslových orgánů, vědomí, a jejich objektů; pozorování karmy a jejich výsledků; pozorování spících poskvrnění arhatu; pozorování radosti osvobozené mysli a blaženosti rozjímání; a pozorování vznešených, zázračných síl šrávaků a pratjékabuddhů. Se završením těchto pěti vhodných pozorování, moji nynější a budoucí stoupenci šrávaků bude, aby posílili důvěra a soulad s moudrostí - dharmy, aby mohl vnitřní porozumět čisté mysli a jak se stává znečištěna poskvrněním dosáhnou nejzazšího [porozumění toto dharmy]. Srimalo, nejzazší [porozumění] je smyslem mahájány.

Teď bys měla poznat, že ten, kdo důvěřuje Tathagatovi nepomlouvá hlubokou dharmu."

Nato královna Srimala řekla Buddhovi, "Vznešený, jsou ještě další nauky která mohou být velmi prospěšné. S hlubokou uctou, ti vysvětlím duchovní moc Buddhy."

Buddha řekl, "Výborně! Teď zodpovím vše co si přeješ."

Královna Srimala řekla, "Jsou tři druhy dobrých mužů a žen kteří se mohou, pokud se týče hluboké dharmy, vyhnout vlastní ujmě, vytvářejí četné zásluhy, a vstupují na cestu mahájány. Jaké tři? Jsou to: dobří mužové a ženy, kteří pro sebe dosáhli moudrosti hluboké dharmy; ti kteří měli úspěch v souznění s moudrostí - dharmy;

a ti kteří nemohou porozumět hluboké dharmě jen zcela spoléhají na Tathagatu, říkajíce, "to zná pouze Buddha; to není v mém panství.'

"Stranou těchto třech druhů dobrých mužů a žen, ostatní vnímající tvorové si mohou hluboké dharmy brát z pouze to, co mají rádi, lnout k chybným výkladům, vzpírají se pravé dharmě, či poznávají bludařské nauky. Kdekoli ,] jsou tyto shnilá semena [i.e., nepravé víry, měli bychom tam jít a odstranit je. Všichni bohové a lidské bytosti by měli spojit své úsilí aby zničili tyto shnilá semena - "

Potom, co královna Srimala tak promluvila, ona a její družina se sklonili k Buddhovým nohám.

Buddha potom chválil královnu Srimalu, pravíce, "Je podivuhodné, Srimalo, že můžeš vhodně ochránit hlubokou dharmu a jaksepatří přemoci své nepřítele. Protože již důvěrně spojila se sta tisíci milióny buddhů, tathagatů, jsi schopna vysvětlit tuto nauka."

Nato Vznešený vyzařovat nádherné světlo osvětlující celé shromáždění, a pozvedl se vysoko nad zem do výše sedmi palem. S použitím svých zázračných sil, kráčel vzduchem a navrátil se do města Sravasti. Zatím, ani na okamžik nespouštěli zrak ze Světem - uctívaného, královna Srimala a její družina na něho hleděli s úctou dokud nezmizel z dohledu. Nato všichni radostně tančili a opětovali velebení ctností Tathagaty. Vracejíce se do Ajodhji, soustředěně vzpomínali na Buddhu.

[Když se vrátila do město, Srimala] přesvědčila krále Mitrakirta 32 aby uznal mahájánu [jako státní náboženství] Vyučovala mahájánu všem rodinám města po dobu delší než sedm let, a král Mitrakirti vyučoval mahájánu aby muže přes sedm let; následkem toho, všichni občané země, bez výjimky, se učili mahájánu.

[Závěr]

Když Vznešený vstoupil do háje Jéta, přivolal ctihodného Ánandu. Také si vzpomněl na krále bohů Śakru. V reakci na Buddhovu myšlenku, která ho vyzívá k účasti, se král bohů Śakra se svojí družinou okamžitě objevila před Buddhou. Nato Vznešený řekl králi bohů Śakrovi: "Kauśiko, měl bys přijmout a podporovat tuto sútru, vysvětlovat a zjevovat ji těm, kteří přebývají v nebi Třiceti tří bohů, aby zakoušeli mír a štěstí."

Potom řekl Anandovi: „Měl bys také přijmout a podporovat tuto sútru a podrobně ji vysvětlit čtyřem typům oddanných stoupenců.“

Śakra, král bohů, řekl Buddhovi: „Vznešený, jak bychom měl nazývat tuto sútru? Jak bychom ji měli podporovat?“

Buddha řekl králi bohů: „V této sútře jsou obsaženy neomezené zásluhy. Je mimo posobnost všech šrávaků a pratjékabuddhů, neřku-li ostatních vnímajících tvorů. Kauśiko, měl by sis uvědomit, že tato sútra je velmi hluboká a jemná a je velkým nahromaděním zásluh. Nyní ti je krátce vyjádřím. Naslouchej pozorně! Naslouchej pozorně a dobře o tom přemýšlej."

Nato, Śakra, král bohů, a Ctihodný Ánanda řekl Buddhovi: „Ano, Vznešený. Přijmeme tvoje učení.“

Buddha řekl: "Tato sútra se nazývá – Provolání chvály tathágatovým pravých ctnostem," a měla by být podle toho podporována.

„Rovněž se nazývá "Promluva o deseti nepochopitelných slibech," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o jediném velkém slibu, jenž zahrnuje všechny sliby," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o nepochopitelném přijímání pravé dharmy," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o vstupu do jediného povozu," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o neomezené pravdě," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o tathágata-garbhá,' a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o buddhově těle dharmy," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o skryté skutečnosti v nauce o prázdnotě," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o jediné pravdě," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o jediném neustále trvajícím, nehybném, klidném útočišti," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o obracení a skutečnosti," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o vnitřní ryzí mysli zahalené v poskvrnění," a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o pravých synech tathágaty, " a měla by být podle toho podporována.

"Rovněž se nazývá "Promluva o Vznešeném lvím řevu královny Śrímály," a měla by být podle toho podporována.

Mimoto, Kauśiko, učení této sútry rozpouští všechny pochybnosti; představuje konečné, nejzazší učení, cestu k jedinému povozu. Kauśiko, teď ti svěřuji tuto "Sútru Lvího řevu královny Śrimály.' Odhaluj a vysvětluj ji živým tvorům v deset směrech, ať dharma stále trvá."

Śakra, král bohů, řekl: "Ano, Světem – uctívaný, budeme následovat tvoje pokyny."

Nato, když vyslechly to co Buddha řekl, Śakra, král bohů, ctihodný Ánanda, a všichni bohové, lidé, asurové, gandharvové, a další ve shromáždění byli nadšeni. S důvěrou přijali sútru a začali se podle ní s úctou chovat.